S pokračováním komunikace na levé straně dálnice D1 (ve směru z Prahy do Brna) v odmítnuté tzv. trase JVK (původní varianta Pražského okruhu) nepočítá žádná v současnosti platná územně plánovací dokumentace (srpen 2019). Propojení Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) mezi D1 a D11 (Běchovice) se bude realizovat v úplně jiné poloze (stavba 511). Realizace tzv. JVK v trase uvažované v minulosti je fakticky vyloučena i z důvodů zastavění pozemků jinými projekty.
Všechny komunikace II. etapy jsou navrženy jako dvoupruhové, jejich křížení je řešeno kruhovými křižovatkami. Tyto parametry vyplývají z 2. Aktualizace ZÚR Středočeského kraje. Mostní objekty jsou navrženy na přemostění silnice o šířce 7,5m, kategorie S 9,5/70, rozšíření na čtyřpruh by bylo možné pouze v případě jejich demolice.
Dálniční křižovatka a koridor pro komunikaci je v územních plánech hl. m. Prahy stabilizován od roku 1971 (http://app.iprpraha.cz/js-api/app/archivup/). Tedy asi 25 let předtím, než vznikaly nové územní plány dotčených obcí. V době jejich pořizování platil územní plán hl. m. Prahy z roku 1986, který rovněž počítal s dálniční křižovatkou a ještě s městským okruhem. Křižovatka byla tedy parametrem, na který územní plány reagovaly, nikoli naopak. Po přehodnocení dopravní kostry byl v roce 1999 přijat územní plán hl. m. Prahy, který potvrdil polohu Exitu 4 na D1 a trasu Vestecké spojky.
Stávající platný územní plán hl. m. Prahy, stejně jako návrh Metropolitního plánu, nepočítal a ani nepočítá s žádnou výstavbou obchodního centra u Šeberova.
Pořadí zprovoznění staveb stanovuje územně plánovací dokumentace, v tomto případě 2. Aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Ta stanoví:
STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)
34. Za článek (251) se doplňuje nový článek (251a), který zní: „ZÚR SK stanovují pořadí změn v území:
- D054 - propojení Vestec (II/603) – Újezd (dálnice D1), tzv. Vestecká spojka zprovoznit až po zprovoznění úseku SOKP Běchovice - dálnice D1, do doby splnění této podmínky nelze stavbu uvést ani do zkušebního provozu.“
Projekt II etapy Vestecké spojky a Exitu 4 je dle rozhodnutí Rady Středočeského kraje připravován jako jeden celek sloučením dvou dokumentací, které obdržely kladné stanovisko MŽP.
Kód záměru v CENIA: MŽP 208
Stanovisko vydáno dne 15. října 2012 pod č.j.: 85075/ENV/12
https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP214
Kód záměru v CENIA: MŽP 214
Stanovisko vydáno dne 28. 1. 2013 pod č. j.: 107632/ENV/12
https://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr
V průběhu let 2008 – 2011 bylo zpracováno cekem 5 verzí dokumentace EIA, které reagovaly na připomínky dotčených subjektů. V roce 2018 byla dokumentace po prověření vstupních parametrů znovu posouzena MŽP.
K původní dokumentaci EIA se v roce 2008 písemně vyjádřilo 6 dotčených územních samosprávných celku: Středočeský kraj, hlavní město Praha, městská část Praha – Šeberov, městská část Praha – Křeslice, obec Vestec, obec Průhonice. K původní dokumentaci se dále vyjádřilo 6 dotčených správních úřadu: Ministerstvo životního prostředí – odbor ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí – odbor ochrany vod, Ministerstvo zdravotnictví, Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství, Magistrát hlavního města Prahy – odbor ochrany prostředí, Městský úřad Černošice – odbor životního prostředí. K původní dokumentaci EIA byly příslušnému úřadu doručeny 2 petice vyjadřující nesouhlas s posuzovaným záměrem Vestecké spojky: petice občanů městské části Praha – Šeberov a petice občanů Zdiměřic, vyjádření 3 občanských sdružení: Aliance Jihovýchod (AJV), EKOKORIDOR, Hrnčířské louky a 2 vyjádření veřejnosti (občanů). Většina požadavku a připomínek byla zařazena do 43 požadavků obsažených v dopise MŽP, na jehož základě došlo k vyhotovení finální verze dokumentace.
Výběr variant trasování Vestecké spojky byl ukončen při zpracování ÚP VÚC Pražského regionu (2006). Vestecká spojka je součástí územních plánů příslušných obcí již od poloviny 90. let. Územní plány počítají dlouhodobě s tímto záměrem a nové obytné soubory se do blízkosti této komunikace nenavrhují.
Vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky EXIT 4 probíhalo v 90. letech a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění EXITu 4 byl vybrán km 3,756. V minulosti bylo prověřováno variantní umístění EXITu 4 v km cca 3,9, které by ovlivnilo i směrové vedení počátečního úseku Vestecké spojky. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivu na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno.
Dále se tehdejší Útvar rozvoje hl.m. Prahy zabýval návrhem odlišného dopravního řešení v území na jižním okraji Prahy (studie „Dopravní obsluha JV segmentu Prahy“, zpracovatel Ing. Petr Preininger, 2004). Dopravní řešení navrhované Ing. arch. P. Preiningerem bylo projednáno na ÚRM a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko, neboť mj.:
Při hypotetické variantě průchodu Vestecké spojky mezi Hrnčíři a Šeberovem (mimo koridor Hrnčíře – Rozkoš) by stavba procházela přímo přírodní památkou Hrnčířské louky, což je z hlediska ekologické stability území nepřípustné řešení. Jiné řešení vzhledem k pevnému navázání na D1 – Exit 4 a z druhé strany na I. etapu již provedené výstavby není možné.
Hluková a rozptylová studie posuzuje tzv. nulovou variantu. Pokud nedojde k realizaci Vestecké spojky, očekává se v jižní části hl. m. Prahy pokračování růstu intenzit dopravy na silnici II/603 (ulice Vídeňská) a komunikacích na území městské části Praha - Šeberov a její části Hrnčíře. Jelikož nedojde k odvedení části vnější zdrojové a cílové dopravy mimo stávající obytnou zástavbu bude docházet k nárůstu imisní zátěže u zástavby v okolí těchto komunikací. Nedojde však ke zhoršení kvality ovzduší u obytné zástavby v obci Průhonice - Rozkoš a jižní a východní oblasti městské části Praha – Šeberov (Hrnčíře).
V rámci příprav nového územního plánu pro hlavní město Prahu byl vznesen ing. Zápotockým, starostou MC Křeslice, požadavek na zrušení připravované křižovatky EXIT 4 na dálnici D1 a Vestecké spojky. Zastupitelstvo hlavního města Prahy na svém zasedání 4.11.2011 tento požadavek jednomyslně zamítlo.
Mezi veřejně prospěšné je konkrétní stavba zaražena v procesu projednávání a schvalování příslušného územního plánu. Skutečnost, že stavba je zaražena mezi stavby veřejně prospěšné, nemá na proces hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona c. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisu (proces EIA), žádný vliv.
Z vypořádání námitek v rámci ZÚR je zřejmé, že Vestecká spojka je považována za významnou silniční stavbu a bude i nadále součástí územně plánovací dokumentace pro Středočeský kraj.
Pokud by realizace Vestecké spojky předcházela zprovoznění SOPK v úseku Běchovice – dálnice D1, existuje riziko nadměrného zatížení Vestecké spojky, která bude ve směru od západu a od jihu představovat atraktivní spojení zejména pro tranzitní dopravu ve směru na dálnici D10 a D11 a dálnici D8 využitím dálnice D1, Jižní spojky a ulic Průmyslová a Kbelská s dopadem na přilehlou zástavbu dotčených městských částí hlavního města. Z tohoto důvodu SEA doporučila zapracovat do návrhu 2A-ZÚR SK uvedený požadavek na časovou koordinaci realizace obou staveb. Toto bylo akceptováno a Vesteckou spojku lze zprovoznit až po zprovoznění úseku SOKP Běchovice - dálnice D1, do doby splnění této podmínky nelze stavbu uvést ani do zkušebního provozu.
Každá veřejně prospěšná silniční a dálniční stavba v České republice musí být ve fázi přípravy posouzena z hlediska ekonomické efektivnosti. Výpočet ekonomického hodnocení se provádí dle Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti silničních a dálničních staveb v záměrech projektu, vydaných Ministerstvem dopravy ČR (č.j. 231/2012-120-ORG2/1) a uživatelského návodu pro použití Českého systému hodnocení silnic vydaného Ředitelstvím silnic a dálnic.
Předmětem hodnocení je ekonomická návratnost dané stavby. Ekonomická míra návratnosti (ERR) by měla dosáhnout vyšší hodnoty, než je stanovená diskontní sazba, tj. 5 %, aby byl projekt považován za ekonomicky efektivní.
Z ekonomického hodnocení stavby „Vestecká spojka II. etapa včetně napojení na D1“ zpracovaného v roce 2016 společností Pragoprojekt vyplývá, že Čistá současná hodnota projektu (NPV) je kladná a dosahuje hodnoty 3 963,87 mil. Kč. Vypočtené vnitřní výnosové procento (ERR) je 13,01 % (větší než diskontní sazba 5 %).
Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci životnosti stavby dojde k navrácení investovaných prostředků. Příznivý výsledek ekonomického hodnocení je způsoben převedením dopravy na novou kapacitní komunikaci s lepšími technickými parametry. Nová silnice umožňuje rychlejší a komfortnější překonání dané vzdálenosti, což přináší uživatelům časové úspory a úspory na provozních nákladech. Provozní náklady uživatelů se díky realizaci projektu sníží o 3 %, náklady na cestovní čas se sníží o 3 %.
Převedení dopravních výkonů na novou komunikaci navrženou dle současných bezpečnostních standardů vytváří přínosy i z hlediska nehodovosti.
II. etapa Vestecké spojky a Exit 4 nezasahují do území Natura 2000. Možnost významného vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti vyloučil KÚ SK a MHMP ve svých stanoviscích v procesu EIA.